Křižíkovy pavilony po třiceti letech: Dostaly novou funkci i zelenou střechou

Křižíkovy pavilony vznikly v roce 1991 podle návrhu architekta Michala Brixe u příležitosti stého výročí Zemské jubilejní výstavy z roku 1891. Původně měly sloužit jen dočasně pro potřeby Všeobecné československé výstavy, avšak i po více než třech dekádách zůstávají důležitou součástí pražského Výstaviště. Spolu s Křižíkovou fontánou tvoří nedílný prvek severního předpolí Průmyslového paláce a zdůrazňují jeho kompoziční osu.

Pavilony využívají svažitý terén, což umožňuje vnímat Průmyslový palác jako silný vizuální motiv v pozadí. Po letech intenzivního využívání přestaly ale splňovat současné požadavky na výstavní a veřejné prostory, a tak byla realizována rozsáhlá revitalizace.

Nový interiér a rozšířená funkce

Cílem rekonstrukce bylo nejen technické zmodernizování, ale i rozšíření možnosti využití pavilonů – od výstav, přes koncerty, až po televizní natáčení. Interiéry dostaly jednotící podobu s matně černými nátěry, které nechávají vyniknout vystavovaným objektům. Světlé tóny byly naopak zvoleny pro hygienické a technické zázemí kvůli orientaci návštěvníků.

Ponechané betonové konstrukce a detaily z nerezové oceli – zábradlí, madla či armatury – podtrhují industriální charakter stavby, který odkazuje na konstrukční logiku původního návrhu.

Zelená střecha jako nový veřejný prostor

Jedním z nejvýraznějších zásahů je proměna původní betonové střechy ve veřejně přístupnou zelenou plochu. Nová intenzivní výsadba na ploše 1850 m² zlepšuje lokální mikroklima a přispívá k redukci tepelného ostrova. Dříve tmavé betonové plochy, které za slunečného dne zvyšovaly okolní teplotu až o několik stupňů, byly redukovány o přibližně 5000 m².

Nové souvrství střechy umožňuje akumulaci srážkové vody a její následné využití, což snižuje zátěž kanalizační sítě o zhruba 1000 m³ ročně. Pro veřejnost zde vznikl prostor s běžeckou dráhou, herními prvky a možností občerstvení – kombinace odpočinku, pohybu i komunitního využití.